- - Komorní expozice medailéra Jana Tomáše Fischera (25. XI. 1912 Znojmo - 7. 3. 1957 tamtéž) je umístěna v bývalé rodinné kapli měšťanského paláce (dnes Dům umění JMM). Prezentuje tvorbu znojemského rodáka, který se natrvalo zapsal do kulturního podvědomí svého rodného města stejně jako do dějin moderní poválečné medaile.
Expozice představuje průřez tvorbou znojemského rodáka akademického sochaře Jana Tomáše Fischera (1912 - 1957), žáka prof. O. Španiela. Mezi 65 exponáty (medaile, plakety, sádrové modely) najdeme vedle raných prací impresionistického ladění především realisticky pojatá díla, v nichž se Fischerův výtvarný projev tříbil do odvážně vedených linií profilů přenášejících plastickou hmotu do reliéfu. V něm spočívá těžiště Fischerovy tvorby. Námětově převážně čerpá z určujícího vztahu autora k rodnému městu. Zde vynikají ražené medaile k 500. výročí stavby radniční věže a k výročí obnovy znojemské rotundy i portrétní tvorba (Prokop Diviš, lékař Jiří Procházka, archeolog František Vildomec a řada dalších). Po několika letech se autor začal intenzivně věnovat lité medaili, opět převážně zaměřené na portrét (A.S.Puškin, W.A.Mozart J. Seifert aj.). Expozice připomíná i Fischerovu ryze soukromou tvorbu - keramický reliéf s malbou pod glazurou - stojící mimo rámec obvyklých sochařských a keramických technik.
Svým dílem patří J.T.Fischer k významným moravským tvůrcům drobné plastiky.
- - Staré umění znojemska - stálá expozice sakrálního gotického a barokního umění ze sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě představuje reprezentativní kolekci děl sochařů a malířů, tvořících ve zdejším prostředí od doby posledních Přemyslovců až po osvícenství 18. století. Vznikl tak náznakový obraz uměleckého dění, provázejícího církevní dějiny této části Moravy, do nichž se nesmazatelně zapsaly panovnické rody Přemyslovců, Lucemburků, Jagellovců i Habsburků, které společně s církevními institucemi pro výzdobu interiérů a exteriérů zdejších chrámů a klášterů premonstrátů, dominikánů, křížovníků, minoritů a klarisek, františkánů, kapucínů a jezuitů zaměstnávaly řadu význačných umělců.
Umělecko historická expozice je umístěna ve II. patře Domu umění, architektonicky pozoruhodného renesančního patricijského domu na hlavním historickém náměstí Znojma. Kolekci tvoří 50 obrazů a soch, vážících se k uměleckému dědictví jihozápadní Moravy. Do sbírek znojemského muzea se tyto exponáty dostávaly postupně již od doby založení muzea v roce 1878.
Ve sbírce gotického umění vyniká předvším Madona Znojemská, dílo Mistra michelské madony, jež vznikla v moravském prostředí ve třicátých letech 14. Století a ve světle dnešní uměnovědy se řadí k unikátním památkám svého druhu u nás. K dalším pozoruhodným exponátům z doby gotiky patří vůbec nejstarší exponát této expozice, tzv. Znojemská Libuše, představující portrét královny, jejíž vznik je kladen do konce 13. Století. Konvolut Madon, vytvářený od konce 14. Do počátku 16. Století dokládá vyspělé gotické umění jižní Moravy. Gotická desková malba je zastoupena čtyřmi drobnými portréty světic z oltáře ze Slupi. Umělecko řemeslnou tvorbu dokumentuje kvalitní monstrance z roku 1524, zhotovená pro poutní kostel sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma.
Dobu baroka charakterizuje cenná kolekce sochařských a malířských děl, v níž jsou zastoupena významná díla umělců, pracujících většinou pro interiéry zdejších klášterů a kostelů. Mimořádně hodnotné jsou například ukázky sochařských prací Jiřího Antonína Heinze, Josefa Leonarda Webera či Josefa Winterhaldera st., stejně jako vybrané olejomalby, k nimž patří mj. rozměrné plátno Adorace obrazu Panny Marie z roku 1678 od malíře vlámského původu Jana de Herdt, drobné skici k oltářním obrazům od Jiřího Ignáce Havelky, Jana Michala Fissého i dva portréty představitelů zdejších klášterů od Franze Antona Palka a Josefa Winderhaldera ml.
|
