Muzeum v Šumperku bylo založeno v roce 1896 obchodníkem Johannem Hönigem. Od svých počátků zápasilo s nedostatkem vhodných prostor a finančních prostředků. Do roku 1910, kdy vznikl muzejní spolek, byla podstatná část sbírkového fondu shromážděna zakladatelem muzea, celkem 13953 předmětů, do roku 1945 byl sbírkový fond městského muzea rozšířen o dalších 5852 kusů. Po první světové válce získalo muzeum Geschaderův dům, kde byla v roce 1921 otevřena expozice historie města a okolí. Muzeum se stalo významnou součástí kulturního života města.
Po roce 1945 přešlo do české správy. Zásadní změna nastala v roce 1954, kdy muzeum bylo ze správy města převedeno pod ONV a stalo se Okresním vlastivědným muzeem. Otevřela se cesta k profesionální odborné práci. V průběhu padesátých let byly sbírky přemístěny do nově přiděleného objektu v areálu Pavlínina dvora, kde muzeum sídlí doposud. Prostorové možnosti dovolily muzeu koncipovat a realizovat rozsáhlou činnost. V tomto období byly sbírky doplněny doposud opomíjenými doklady živé a neživé přírody. K 31. 12. 2000 bylo v péči OVM 237 911 sbírkových předmětů.
Po roce 1960, kdy se uskutečnila územní a správní reorganizace, došlo k integraci muzeí v novém šumperském okrese. Jako pobočky OVM začala pracovat muzea v Jeseníku, Lošticích, Mohelnici a Zábřehu. Do správy OVM přišly též instalované objekty na území okresu - zámek Jánský Vrch v Javorníku, zámek Úsov s lovecko-lesnickým muzeem a zámek ve Velkých Losinách. Poslední výrazná organizační změna nastala v roce 1995, kdy se osamostatnil okres Jeseník a ze struktury OVM odešly muzeum v Jeseníku a zámek v Javorníku.
|
- - Příroda Šumperska a Jesenicka - Na Šumpersku a Jesenicku se setkáváme se všemi výškovými stupni od nížin po hornatiny a tomu odpovídá i velká rozmanitost přírodních poměrů. Zajímavostí a krásou přírody vyniká horská oblast Jeseníků. Na začátku přírodovědné expozice je uvedena charakteristika přírody naší oblasti a představujeme zde to nejpozoruhodnější z rostlinné říše. Rostliny Hrubého Jeseníku reprezentují barevné fotografie, kamenná suť s živými rostlinami imituje horskou krajinu nad hranicí lesa a doplňkem jsou exponáty mechorostů, lišejníků a hub. Vystavené houby nejsou modely, ale preparáty skutečných hub rostoucích v naší oblasti. V dalších místnostech pokračuje expozice ukázkami rozmanitosti živočišné říše. Vystaven je samozřejmě jenom zlomek z asi 30 000 druhů, které v jesenické oblasti žijí. Z bezobratlých živočichů zasluhují pozornosti lastury perlorodky říční, která u nás dosud žije v jednom potoce. Ryby jsou vystaveny také jako preparáty, avšak ve dvou velkých akváriích plavou i živé ryby. Jsou to běžné druhy našich vod, ať už u nás původní, nebo aklimatizované. Obojživelníci a plazi se nesnadno preparují, a proto bylo použito odlitků. Z obratlovců jsou nejpočetněji zastoupeni ptáci včetně vzácných druhů tetřeva, tetřívka a jeřábka. Dominantním exponátem je vlk, zastřelený v roce 1965 u Starého Města.
- - Dějiny severozápadní Moravy - Kraj v podhůří Jeseníků se začal osídlovat v polovině 13. století a ve velmi krátké době dostal zhruba dnešní podobu. Koncem 14. století jej pustošily boje mezi markrabaty Joštem a Prokopem, později, po polovině 15. století vyčerpávající boje mezi přívrženci kalicha stojícími na straně krále Jiřího z Poděbrad a stoupenci katolíků podporujícími uherského krále Matyáše Korvína. Do vědomí obyvatel se pak silně zapsal rod Tunklů, který bezohledně zakládal v okolí Zábřehu rybníky a dostával se tak do konfliktů s poddanými. Nový rozmach nastal v klidném 16. století, kdy se mimo jiné stal Šumperk královským městem a vzkvétala panství Boskoviců a Žerotínů.
V 17. století zakusil náš kraj všechny hrůzy třicetileté války a po ní přišlo běsnění čarodějnických procesů. V následujícím století se v podhůří Jeseníků rozvíjela tradiční výroba: plátenictví, železářství, sklářství, hrnčířství, ale také perníkářství a puškařství. Barokní sloh vtiskl našim městům a vesnicím neopakovatelný svéráz, dnes často již anonymní umělci vyzdobili nově zakládané či přestavěné kostely, kláštery a zámky svými díly. Z odkazu lidových umělců velké působivosti dosahují obrázky malované na skle.Nebývalý rozmach regionu nastal ve druhé polovině 19. století.Tehdy vzniklo zejména mnoho textilních továren, avšak úspěšná byla i jiná průmyslová odvětví. V celé tehdejší rakouské monarchii byly například známé železárny bratří Kleinů v Sobotíně. Železnice pak “zkrátila” vzdálenosti a přispěla k dalšímu rozvoji průmyslu a celé společnosti.
Romantický návrat k přírodě vedl k rozvoji turistiky v nejvyšších moravských horách. Koncem 19. století se také na severozápadní Moravě vyhrotily národnostní rozpory, jež vedly po krvavé 1. světové válce k rozpadu monarchie a vzniku Československa. Klidný “ostrůvek” demokracie hospodářsky se úspěšně rozvíjející byl násilně rozbit v roce 1938. Hrůzy nacistické okupace pak ukončil odsun Němců.
- - Muzejní obrazárna - Část bohatých sbírkových fondů výtvarného umění je vystavena ve dvou sálech. Jistě zaujmou díla z 18. století, portréty významných šumperských měšťanů z první poloviny 19. století i panoramatické pohledy na Šumperk Carla Thöndla z druhé poloviny 19. století. Tvorbu českých a německých malířů, kteří se na Šumpersku narodili nebo zde určitou dobu žili reprezentují špičková díla Kurta Halleggera, Leo Balczarka, Richarda Wiesnera, Františka Hoplíčka, Zdeňka Sklenáře, Jiřího Jílka. Vystavena je rovněž tvorba současných výtvarníků působících v regionu (např. Lubomír Bartoš, Ilja Zachoval, Jiří Krtička, Anežka Kovalová).
|
Detaily památky
