Barokní zámek, původně renesanční, postavený Václavem Budovcem z Budova, po bitvě na Bílé hoře ve vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Součástí areálu je i komplex kapucínského kláštera, kostela Tří králů a kaple sv. Anny dokončené začátkem 18. stol. Zachovaly se zde četné sbírky porcelánu, původní zařízení, zámecké divadlo, duchcovská knihovna a hrobka s ostatky generalissima Albrechta z Valdštejna.
Nová epocha objektu byla zahájena po roce 1690, kdy do Mnichova Hradiště přesídlil Arnošt Josef z Valdštejna. V roce 1696 podle plánu architekta Canevalleho byla zahájena velkorysá přestavba sídla, která s přestávkami trvala přibližně třicet let. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a od základu postavena další část zámecké budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena a oranžérie.
V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály - dnešní přijímací a zámecké divadlo - s netypickým umístěním v rozích budovy.
Původní bohatá výzdoba zámeckých interiérů z počátku 18. století, kterou provedl štukatér Jan Spazzo, se nezachovala, byla zřejmě zničena při požáru zámku v roce 1724. Při úpravě interiérů po požáru se zřejmě uplatnil litoměřický štukatér Mates Tollinger. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet, jehož bohatá výzdoba souvisí s výpravou zámecké kaple.
Před polovinou 18. století byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků, souvisle vykrývajících stěny místnosti. Ve druhé polovině 18. století byla dokončena výzdoba místností v západním křídle - při její úpravě byl použit kvalitní krb s plastickými delfíny, který byl přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejsko. V roce 1872 byla v prvním patře jižního křídla zřízena nová jídelna, ve které byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici.
V roce 1945 propadl celý valdštejnský zámek konfiskaci, v roce 1966 převzalo zámek do správy Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje. |
