|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Gotický strážný hrad postavený v 1. polovině 14. století, z té doby dochovaná sedmiboká věž veřejnosti přístupná. Ve 2. polovině 16. století hrad přestavěn na lovecký zámeček s oborou. V roce 1915 z části vyhořel, v 50 letech byl rekonstruován pro účely muzejních expozic. Byl postaven na skalnatém vršku uprostřed lesního komplexu Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 667 metrů. První spolehlivý údaj pochází z roku 1339, kdy Telč s okolím získal Oldřich z Hradce od krále Jana Lucemburského výměnou za hrad Bánov. První zpráva o Roštejnu samotném je v zemských deskách brněnských z roku 1353. Roku 1423 byl hrad obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Bylo pobořeno dřevěné hrazení a předhradební hlídková věž. Postupně ztrácel hrad svůj vojenský význam a v druhé polovině 16. století je zásadně přebudován Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký zámeček. K tomuto účelu byla okolo zřízena rozsáhlá obora na zvěř jelení, srnčí a černou, jakož i bažnatnice. Po vymření pánů z Hradce roku 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtensteinové a naposledy Podstatští. Nejtragičtějším dnem v historii hradu byl 12. červen 1915, kdy po úderu blesku hrad z větší části vyhořel a postupně se stával zříceninou. Rozsáhlé rekonstrukční a adaptační práce probíhaly na hradě postupně v letech 1956 - 1982. Hradní hala: za renesance byla hala opatřena dvěma otevřenými arkádami do nádvoří. V současné době je vyzdobena loveckými zbraněmi a trofejemi, připomínající funkci Roštejna jako loveckého zámečku. Erbovní sál: stěny sálu jsou vyzdobeny téměř sedmi sty erby. O důvodech této heraldické výzdoby existují dvě domněnky - buď byli majitelé hradu s nositeli erbů v příbuzenském a přátelském vztahu, nebo jde o jakousi „nástěnnou knihu návštěv“ při lovech na hradě. |
||
|